• Zveřejněno: 11.08.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Před několika dny byla v médiích publikována zpráva Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která mimo jiné tvrdí, že zemědělství a lesnictví je odpovědné až za 23 % emisí skleníkových plynů ve světě, a že kvůli živočišné výrobě dochází k odlesňování a desertifikaci půd (rozšiřování pouští).

Podle této zprávy navíc až 80 % půd ve světě slouží k výživě hospodářských zvířat a nikoli člověka, což autoři dokumentu považují za problém nejenom vzhledem k větší potřebě půd (čistě rostlinná strava by podle autorů zprávy potřebovala k výživě lidské populace menší množství půdy), ale také s ohledem na spotřebu vody a zatěžující produkci metanu. Zpráva dále uvádí, že IPCC doporučuje omezit živočišnou výrobu.

Na tuto zprávu mimo jiné reagoval tajemník Agrární komory (AK) ČR Jan Doležal, který na webových stránkách AK ČR k tomuto „výstupu“ předních světových klimatologů zveřejnil názory, které zastává široká zemědělská veřejnost, a to na základě jejích každodenních praktických zkušeností.

Jan Doležal ve své úvaze konstatuje, že zpráva klimatologů má pravdu v jediném okamžiku, a to v tom, že dobře udržovaná zemědělská půda a lesy jsou pro boj proti klimatické změně účinným prostředkem, a to přímo zásadního charakteru! Současně uvádí, že pro půdu zůstává zásadní otázkou použití statkových hnojiv, a to především pro organické obohacení zemědělské půdy, což se bez živočišné výroby neobejde. Přičemž k tomu dodává, že půda bez organické hmoty ze statkových hnojiv nejenom, že ztrácí život (postupně ubývají drobní bezobratlí a jejich predátoři), ale také schopnost zadržovat vodu, což rozhodujícím způsobem ovlivňuje nejen lokální klima, ale ve výsledku (zemědělská půda jen v ČR pokrývá přes 54 % území, přičemž lesy pokrývají přes 30 %) také klima globální.

Jan Doležal se dále zamýšlí nad tím, že k nárůstům průměrných teplot a k větším klimatickým extrémům dochází po celé planetě, nicméně Česká republika má jedno specifikum, které situaci ještě zhoršuje. Ne nejsou to velké lány ani řepka (půdní pokryv ozimů je naopak z hlediska boje proti změnám klimatu zásadní), ale jsou to umírající lesy.

Dále se ve své úvaze ptá, proč lesy umírají? Připomíná, že to bylo právě na počátku 90. let minulého století, kdy se začaly objevovat první zprávy o kůrovcové kalamitě a kdy řada lesních hospodářů navrhovala okamžité řešení v podobě vykácení nemocných lesních porostů. Zároveň uvádí, že díky tehdejší hysterické reakci ochránců přírody a mediální kampani, která z lesáků s řetězovými pilami udělala ničitele přírody a z aktivistů připoutaných ke stromům pro změnu „hrdiny“. Položil si i otázku, jaký je výsledek této mediální kampaně „ochránců přírody“ a konstatuje, že za pětadvacet let se kůrovec rozšířil takřka po celém území a dnešní kalamitní situace znamená faktickou devastaci lesů.

Podle Jan Doležala není problém jen v lesích, ale holá krajina, ať už bez pokryvu lesy nebo polními plodinami znamená hnědou polopoušť, na kterou neprší, a která dále vysychá. Jako konkrétní příklad uvádí současné Řecko s tím, že antická literatura nejstaršího věku ho popisuje jako krásnou zelenou krajinu. Řekové však svoji domovinu odlesnili, aby mohli stavět lodě a vyrábět zbraně (metalurgie vyžaduje poměrně velké množství dřevěného uhlí). Připomíná, že „dnešní Řecko tak na mnoha místech vypadá spíše jako nehostinná cizí planeta než rajská zahrada“.

Současně upozorňuje, že podobného vývoje se můžeme dočkat i v České republice. Opět si položil otázku, co by měla česká společnost dělat, aby tomuto neblahému vývoji zamezila? Jeho odpověď na tuto otázku je jednoznačná. Prostě obnovit lesy a starat se o půdu (včetně živočišné výroby) a pamatovat, že nejlépe se o lesy a půdu dokáží starat odborníci, kterým je třeba dát klid na práci a nikoli z nich v médiích a na sociálních sítích dělat nepřítele života na zemi. Jinak, podle něho, hrozí, že se tu nakonec budeme všichni jen opalovat na naší polopoušti sežrané kůrovcem a hrabošem. Přičemž jídlo si dovezeme ze zemí, které se k půdě, lesům a zvířatům chovají daleko rozumněji, a to na rozdíl od těchto nesmyslných nápadů klimatologů, kteří nejsou zemědělští odborníci a vidí svět a přírodu jen ze svého úhlu pohledu, nikoliv v celém kontextu, jak je nutné daný problém posuzovat!
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení