• Zveřejněno: 20.09.2019
  • Autor: Mgr. Tomáš Hartman

Každým rokem vydává Evropská komise srovnávací přehledy inovací, který porovnává výzkumnou a inovační výkonnost jednotlivých členských států. Výsledky tohoto přehledu by měly pomoci členským státům zhodnotit jejich silné a slabé stránky v oblasti výzkumu a inovací a určit oblasti, na které se koncentrovat. Přehled se zaměřuje na všechny členské státy EU a na Island, Izrael, Severní Makedonii, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko a Ukrajinu a porovnává je s dalšími zeměmi z celého světa.

Zvyšování inovačních kapacit členských zemí EU je dlouhodobě jednou z priorit Evropské komise. Napomáhat tomu má především Rámcový program pro výzkum a inovace EU Horizont 2020, na který bude plynule navazovat program Horizont Evropa. Letošní výsledky ukázaly, že za poslední 4 roky se inovační výkonnost EU zvyšuje. Poprvé dokonce EU dokázala v této oblasti překonat Spojené státy americké, což se dá určitě považovat za úspěch. EU si drží poměrně vysoký náskok před zeměmi jako Brazílie, Indie, Rusko nebo Jižní Afrika. Nicméně inovační kapacita stále nestačí na Japonsko a Jižní Koreu, což jsou dvě země, které jsou v oblasti inovací tradičně výkonné. Velmi silným hráčem je také Čína, která sice stále nedosahuje inovační výkonnosti EU, nicméně její inovační výkonnost roste třikrát rychleji, než v EU.

Co se týče zkoumaných zemí, byly podle dosažených výsledků rozdělené do čtyřech kategorií: inovační lídři, silní inovátoři, mírní inovátoři a slabí inovátoři. Do nejlépe hodnocené skupiny se dostaly celkem 4 země. Vítězné Švédsko, následované Finskem, Dánskem a Nizozemím. V minulém průzkumu do této kategorie patřily také Velká Británie a Lucembursko, nicméně tyto země se v letošním ročníku propadly o kategorii níž, kde se nachází také Dánsko, Belgie, Rakousko, Irsko, Francie a Estonsko. Do kategorie slabých inovátorů patří Bulharsko společně s Rumunskem, ostatní země EU, včetně České republiky, spadají do kategorie mírných inovátorů.

Průzkum ukazuje, že v průměru se inovační výkonnost zemí EU zvýšila od roku 2011 o 8,8 %, přičemž zvýšení výkonnosti zaznamenalo 25 z 28 zemí EU. Svou inovační výkonnost od roku 2011 nejvíce zvýšila Litva, Řecko, Lotyšsko, Malta, Velká Británie, Estonsko a Nizozemí, největší pokles naopak zaznamenalo Rumunsko a Slovinsko.

Výkonnost jednotlivých států se posuzovala podle deseti kritérií, mezi které patřily lidské zdroje, atraktivita výzkumných systémů, prostředí podporující inovace, financování a podpora, investice firem, inovátorské malé a střední podniky, propojenost, duševní majetek, dopady na zaměstnanost a dopady na prodeje. Mezi nejlépe hodnocená kritéria ČR patří dopady na zaměstnanost, inovátorské malé a střední podniky a investice firem. Z průzkumu vyplývá, že se ČR daří vytvářet rychle rostoucí firmy a exportovat high-tech výrobky. Na druhou stranu mezi nejslabší kritéria patří financování a podpora, duševní majetek a atraktivita výzkumného systému. Kromě toho se nedaří získávat investice z rizikového kapitálu a nízký je i počet patentových žádostí. Pod průměrem EU se nachází také počet nově vzniklých inovativních firem.

Jednou za dva roky je srovnávací přehled doplněn i o porovnání jednotlivých regionů EU. Nejinovativnější regiony se nachází ve Skandinávii, konkrétně je to finský Helsinki-Uusimaa, švédský Stockholm a dánský Hovedstaden. Obecně platí, že regiony spadající do kategorie inovačních lídrů nebo silných inovátorů se nachází ve státech, které spadají do stejné kategorie. Nicméně existují i výjimky, kdy se region se silnou inovační výkonností nachází v některé z nižších kategorií. Jedním z těchto případů je i region Praha, který se řadí mezi regiony silných inovátorů.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.