Zastropování dotací a odstupňované snižování objemu podpor pro zemědělské podniky, se kterým počítá první verze budoucí evropské zemědělské politiky (SPZ), tj. na období 2028-2034, je pro české zemědělce nevýhodné, a navíc, řadu zemědělců může odradit od ochrany životního prostředí a plnění enviromentálních opatření. Na tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR (ZSČR), která se uskutečnila v pátek, to novinářům oznámil jeho předseda Martin Pýcha.

Zemědělský svaz ČR považuje návrh nových podmínek Společné zemědělské politiky po r. 2027, jak jej ve čtvrtek představila Evropská komise, za neakceptovatelný. Proto také ZSČR, který zastupuje zájmy českých produkčních zemědělců, vyzval ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) ke zpracování dopadové studie a stanovení společné vyjednávací pozice za Českou republiku vůči Evropské komisi, při dalších jednáních o podobě Společné zemědělské politiky EU po r. 2027. Zemědělci dále požadují navýšení rozpočtu o 30 procent. Nevylučují zapojení do masivních protestů na podzim.

Nové podmínky Společné zemědělské politiky po roce 2027

V úvodu tiskové konference Martin Pýcha řekl, že Evropská komise, v rámci nového Víceletého finančního rámce EU po r. 2027, který oznámila ve středu, tak ve čtvrtek představila i první návrh nových podmínek Společné zemědělské politiky (SPZ) na léta 2028 až 2034, a to včetně návrhu rozpočtu evropského zemědělství na léta 2028-2034.

Evropská komise, podle Martina Pýchy, chce celkový rozpočet EU navýšit z 1,2 bilionu EUR na 2 biliony EUR. Ale, rozpočet pro zemědělství chce naopak snížit! Situace je, jak dále podotkl, složitější v tom, že Evropská komise tímto svým návrhem SZP po r. 2027 v podstatě ruší stávající Společnou zemědělskou politiku, což se týká i zrušení samostatné kohezní politiky. Takže, v rámci nové Společné zemědělské politiky, by se mělo 27 států EU, ve své národní bázi, podílet i na rozdělení financí, určených na evropské zemědělství. Načež, je nutné k tomu říci, že v každé zemi EU má zemědělství jiné podmínky pro svoji činnost, včetně různé podpory jednotlivých vláda svým zemědělcům, tak není nakonec jasné, kolik a které dotační prostředky zemědělci nakonec dostanou. A to nejen z unijních, ale i národních zdrojů. Vždyť také záleží nejen na síle národních ekonomik, ale i na chuti jednotlivých vlád, podporovat své zemědělce.

Snížení finančních prostředků na evropské zemědělství o 22 %

Pokud jde o snížení objemu finančních prostředků na evropské zemědělství, Martin Pýcha uvedl, že na národní plány zemědělské politiky, tj. na léta 2028-2034, by se měla vyčlenit částka ve výši c ca 302 mld. EUR, což je, proti původní částce 386 EUR na období 2021-2027, snížení rozpočtu o 22 procent! Načež, Martin Pýcha, to označil pro zemědělce za neakceptovatelné. Poznamenal k tomu, že zemědělci prožili období, kdy jim dramaticky rostly náklady na výrobu, přičemž se jim, ceny zemědělských komodit, výrazně propadly. A to i díky dovozu některých zemědělských komodit ze zahraničí. Tato situace vytvořila na české zemědělce značný ekonomický tlak. Podle něho se to projevilo i tím, že, v uplynulých dvou letech, Česká republika, prožila největší množství protestů našich zemědělců. Podle něho, největší radost, z této situace českých zemědělců, budou mít dovozci potravin z Evropské unie, ale i ze zemí mimo EU.

Podpory čili dotace, mají kompenzovat ztráty zemědělcům!

Martin Pýcha dále poukázal na to, že v rámci EU se vytvořilo značné množství regulací, zákazů, příkazů, které zemědělcům zvyšují náklady, či snižují výnosy, případně snižují příjem. Smyslem těchto podpor zemědělcům je vlastně kompenzovat tyto vyšší náklady. Proto také zemědělci původně volali po navýšení rozpočtu pro evropské zemědělství, načež Evropská komise, naopak zemědělský rozpočet snižuje!

O vývoji českého zemědělství názorně vypovídaly grafy

Poté se věnoval některým aspektům vývoje českého zemědělství v posledních letech, což dokumentoval promítnutím a okomentováním několika grafů, které poukázaly na konkrétní situaci v dotační politice, a jejích dopadech na české zemědělce, dále na ztrátovost středních zemědělských podniků, které nejvíce ekonomicky ztrácejí, díky redistributivní platbě ve výši 23 %, jak ji, počátkem roku 2022, nastavila česká vláda. Další graf se například týkal dynamiky vývoje cen zemědělských výrobců a vývoje inflace, kdy, oproti roku 1989, se v roce 2025 zvýšily ceny zemědělců cca dvakráte, zatímco inflace se zvýšila osmkráte!

Nové nastavení dotací nejtvrději dopadne na české zemědělce!

Martin Pýcha dále poukázal na negativní dopady návrhu Evropské komise na povinné zastropování výše dotací na 100.000 EUR (2,5 milionu korun) pro jednu firmu. Přičemž, v případě v případě zastropování se má uplatňovat majetková propojenost, tedy 100.000 eur na propojené subjekty. Větší podniky, nebo zemědělci, kteří mají více farem, tak podle Pýchy vypadnou z dotačního systému, a dostanou se pod vyšší tlak na ekonomickou efektivnost. „Budou se muset zaměřit na maximalizaci výnosu a dostanou se pod tlak zvážit ukončení environmentálních opatření, která jim byla dosud alespoň částečně kompenzována dotacemi,“ konstatoval Martin Pýcha.

Podle Martina Pýchy jde i o nastavení degresivity v několika pásmech. V prvním případě jde o 25% redukci pro podniky s dotacemi ve výši od 20.000 EUR do 50.000 EUR, ve druhém jde o 50% redukci v pásmu mezi 50.000 EUR a 75.000 EUR, a ve třetím jde o 75% redukci mezi 50.000 EUR a 75.000 EUR.

Načež poznamenal, že podle odhadů španělské zemědělské asociace ASAJA by nová pravidla v Česku negativně dopadla cca na 6.000 farem, což představuje přes 90 % produkce tuzemských potravin a 85 % zemědělské půdy!

Martin Pýcha, v souvislosti s dotační politikou EU, rovněž připomněl, že čeští zemědělci jsou v současnosti velmi závislí na dotacích, u některých činí až 85 procent příjmů, a bez podpor je jejich podnikání ztrátové. Poznamenal, že, kvůli nové zemědělské politice, je ohrožená zejména potravinová bezpečnost. Přičemž dodal, že očekává ale i další negativní dopady. „Ta produkční část zemědělství se dostane do obrovských problémů, a oni na to budou reagovat. Část bude farmy prodávat, část bude reagovat tím, že zruší některé výroby, propustí zaměstnance, část možná přistoupí k tomu, že pustí půdu, na které hospodaří v pachtu,“ komentoval Martin Pýcha dopady nového nastavení dotační politiky.

K novému nastavení podmínek Společné zemědělské politiky ČR Během tiskové konference ještě zaznělo, že nová Evropská komise, ve svém návrhu nové SZP opomněla i to, po čem řadu let volají sami zemědělci, to je, že žádají urychlení digitalizace zemědělství, protože v tom vidí cestu posunu zemědělství k mnohem vyšší produktivitě výroby. Martin Pýcha dále podotkl, že jej také překvapilo, že sice Evropská komise podporuje mladé, začínající zemědělce, ale v podstatě, jen jako samostatné hospodáře, a nemyslela vůbec na zaměstnance v zemědělství, což se právě týká České republiky. Podle něho jde o to, že u nás je registrovaných 30.000 zemědělců, jako samostatných hospodářů, zatímco dalších 60.000 lidí je našem zemědělství zaměstnáno. Načež poznamenal, že je nutné pomatovat na ty, kteří v zemědělství pracují a vytvářejí hodnoty. Zatímco, Evropská komise, ve svém návrhu podpory, mladým se v podstatě zaměřila jen na OSVČ.

Apel na české politiky

Podle Martina Pýchy se, Evropská komise, rozhodla ještě více přitvrdit v diskriminaci středních a větších farem, což, podle něho, nejbrutálněji dopadne právě na české zemědělství. Proto Martám Pýcha, jménem Zemědělského svazu ČR, vyzval ministra zemědělství Marka Výborného k zadání zpracování nezávislé dopadové studie. Zároveň požádala předsedu Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Michala Kučeru k vytvoření krizové koordinační skupiny, která se v rámci parlamentu, začne touto situací neprodleně zabývat.

Podle Martina Pýchy, na základě zpracované studie, by měla být stanovena jasná vyjednávací pozice České republiky vůči orgánům EU, a na níž by měla být i široká politická shoda, to je napříč politickým spektrem. „Teď není čas se hádat, ale uvědomit si, kde jsou národní zájmy, a jestli stojíme o české potraviny a české zemědělce,“ zdůraznil Martin Pýcha.

Přirozeně, že v následné diskusi se hovořilo o tom, že vytvoření této studie, nebude jednoduchou záležitostí. Martin Pýcha k tomu poznamenal, že jediným garantem vypracování této studie by neměl byt jen Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který by, velmi pravděpodobně, byl i poplatný stanovené linii od ministerstva zemědělství. Do přípravy této studie se musí zapojit více institucí a ekonomických subjektů, aby tato studie pojala celou problematiku dopadů nové zemědělské politiky EU na české zemědělství mnohem šířeji a komplexněji.

V průběhu diskuse Martin Pýcha, na základě dotazů novinářů, objasňoval některé aspekty nové linie zemědělské politiky EU. Na dotaz redaktora Asociace samostatných odborů, jaká byla redakce některých dalších států EU na novou strategii zemědělské politiky EU, Martin Pýcha odpověděl, že reakce některých zemědělských organizací v některých zemích EU byla velmi ostrá, a že zazněly i výkřiky o zradě zájmů evropských zemědělců.

Škoda jen, že Martin Pýcha nespecifikoval konkrétně, o které agrární organizace, a to ze kterých států, šlo. Vždyť právě s těmito agrárními organizacemi, které vyjadřují určitý nesouhlas se zemědělskou politikou EU, jak ji nová Evropská komise navrhuje s cílem ji prosadit, je třeba vytvořit širší frontu těch agrárních organizací, které budou po Komisi, ale i po dalších vrcholných orgánech EU, požadovat změny v této politice, a to ve prospěch evropských zemědělců. Vždyť stačí jen připomenout nedávno uzavřenou dohodu EU se zeměmi společenství Mercosur, to je s některými státy Latinské Ameriky, která je, ve svých důsledcích, pro evropské zemědělství značně nevýhodná, jak to tvrdí sami zemědělci. Takže, je potřeba, v příštích dvou letech, kdy se bude formulovat nová Společná zemědělská politika EU, a to na léta 2028-2034, důrazně u vrcholných orgánů EU vyžadovat změny, které by evropskému zemědělství prospívaly, nikoliv měly negativní dopady, které by se nejspíše projevily nižší výnosností evropské zemědělské produkce, a zvýšenými dovozy potravin ze zemí mimo Evropskou unii.