• Zveřejněno: 21.07.2016

Navrhovaná směrnice týkající se vysílání pracovníků neporušuje zásadu subsidiarity

Evropští komisaři dnes přijali sdělení, které se týká přezkumu jejich návrhu revidované směrnice o vysílání pracovníků v rámci mechanismu pro kontrolu subsidiarity, který v květnu aktivovalo několik členských států. Po důkladném zvážení svých hledisek došla Komise k závěru, že uvedený návrh revidované směrnice není v rozporu se zásadou subsidiarity.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová k tomu uvedla: „Pro Komisi mají názory národních parlamentů velkou politickou váhu a já jsem velice ráda, že se aktivně zapojují. Důkladně jsme se zabývali všemi argumenty, které předložily národní parlamenty, a společně jsme prodiskutovali jejich připomínky. Po řádném zvážení všech okolností jsme dospěli k závěru, že náš návrh je plně v souladu se zásadou subsidiarity, a proto na něm budeme trvat. Vysílání pracovníků je totiž již ze své podstaty přeshraniční záležitostí. Junckerova komise i nadále pevně podporuje volný pohyb osob na základě jasných, pro všechny spravedlivých a lokálně prosazovaných pravidel.“

Reforma směrnice o vysílání pracovníků je vyústěním závazku této Komise podporovat prohloubený a spravedlivější vnitřní trh, jenž byl přijat v rámci politických směrů. Navrhovaná revize zavádí změny ve třech hlavních oblastech: odměňování vysílaných pracovníků, pravidla týkající se zaměstnanců pracovních agentur a dlouhodobé vysílání. Návrh stanoví, že vyslaní pracovníci budou obecně profitovat ze stejných pravidel, kterými se řídí odměny a pracovní podmínky místních pracovníků.

Komise připomínky předložené národními parlamenty ve věci zásady subsidiarity pozorně analyzovala a před přijetím svých závěrů s nimi o příslušných problémech diskutovala v rámci otevřeného politického dialogu. Účelem přezkumu předložených argumentů bylo stanovit, zda lze skutečně cíle návrhu revidované směrnice lépe dosáhnout na úrovni Unie. Komise dnes znovu potvrzuje, že pravidla vztahující se na vysílané pracovníky je vhodné definovat na úrovni EU, což se ostatně děje již od roku 1996. Cílem návrhu je zaručit, aby pracovníci vykonávající činnost na stejném místě byli chráněni stejnými pravidly, bez ohledu na to, zda jde o místní pracovníky nebo pracovníky vyslané. Povinnost členských států uplatňovat příslušná pravidla ve všech hospodářských odvětvích nemůže být zavedena na vnitrostátní úrovni, nýbrž musí být stanovena na úrovni Unie. Návrh dále plně a explicitně ponechává v kompetenci členských států, aby určovaly výši platů v souladu s vnitrostátní praxí.

Přestože Komise v souladu s mechanismem pro kontrolu subsidiarity omezila přezkum předložených argumentů na otázku subsidiarity, zasílá vnitrostátním parlamentům také individuální odpovědi, v nichž se zabývá jejich konkrétními připomínkami a obavami. Tyto dopisy budou v následujících dnech zveřejněny zde. S ohledem na politickou závažnost této problematiky bude Komise v politickém dialogu na toto téma s národními parlamenty pokračovat také v následujících měsících v rámci legislativního postupu. Dnešní rozhodnutí by mělo otevřít cestu dalšímu projednávání tohoto návrhu v Radě a v Evropském parlamentu.

Souvislosti

Komise dne 8. března 2016 předložila návrh (COM(2016) 128 final) cílené revize směrnice o vysílání pracovníků (směrnice 96/71/ES), v němž vymezila soubor povinných pravidel upravujících podmínky zaměstnávání vysílaných pracovníků. V návrhu se uvádí, že zásada rovného zacházení s vyslanými a místními pracovníky se bude vztahovat také na vyslané zaměstnance pracovních agentur, čímž dojde ke sladění právních předpisů pro agenturní zaměstnávání.

Vzhledem k tomu, že v řadě zemí existuje dvoukomorový systém, má v každém členském státě parlament v rámci mechanismu pro kontrolu subsidiarity k dispozici dva hlasy. Odůvodněná stanoviska s tvrzením, že uvedený návrh je v rozporu se zásadou subsidiarity, zaslalo čtrnáct komor národních parlamentů jedenácti členských států (Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). To vedlo k aktivaci mechanismu pro kontrolu subsidiarity (tzv. postupu „žluté karty“). Národní parlamenty pěti členských států (Francie, Itálie, Portugalska, Spojeného království a Španělska) nicméně zaslaly stanoviska, v nichž uvádí, že návrh Komise se zásadou subsidiarity ve skutečnosti slučitelný je.

Komise v souladu s mechanismem pro kontrolu subsidiarity svůj návrh přezkoumala, aby mohla rozhodnout, zda ho stáhne, pozmění či zda na něm bude trvat. Před přijetím rozhodnutí Komise navázala politický dialog s národními parlamenty prostřednictvím několika schůzí, kterých se účastnili první místopředseda Timmermans, komisařka Thyssenová a Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC).

Mechanismus pro kontrolu subsidiarity se uplatňuje na oblasti, které nespadají do výhradní pravomoci Unie. V případě, že se parlamenty domnívají, že návrh právního předpisu není v souladu se zásadou subsidiarity, mají osm týdnů na to, aby vydaly „odůvodněné stanovisko“. Prahovou hodnotou pro aktivaci „žluté karty“ je jedna třetina hlasů přidělených národním parlamentům. V případě jejího „udělení“ má Komise povinnost návrh přezkoumat a rozhodnout, zda na něm bude trvat, či zda jej přepracuje nebo stáhne. Musí rovněž uvést důvody svého rozhodnutí.

  • Zdroj: Evropská komise
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

MPSV představilo plány v oblasti Lékařské posudkové služby

  • Zveřejněno: 21.09.2017

Zefektivnit a zjednodušit činnost Lékařské posudkové služby (LPS), zatraktivnit a ohodnotit práci lékařů tak, aby byl dlouhodobě zajištěn dostatečný počet odborníků. To jsou hlavní cíle Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení.